• Na základě vstupního zhodnocení je domluveno Vaše přijetí do ambulantní léčby. Je uzavřena dohoda (terapeutický kontrakt) o spolupráci mezi Vámi a pracovníkem/pracovnicí Terapeutického centra v JMK.
• Jste seznámen/a s průběhem a pravidly ambulantního programu v TC v JMK. Práva klientů a pravidla pro podávání stížností jsou vyvěšena na nástěnce v čekárně.
• Jednotlivé konzultace se konají v předem dohodnutých termínech. Každá individuální konzultace trvá cca 50 minut, skupinové sezení 90 minut (pozn.: při Vašem pozdním příchodu se celkový čas konzultace neprodlužuje o dobu zpoždění).
• Pokud se nemůžete na dohodnuté sezení z nějakého důvodu dostavit, je nutné se předem omluvit (nejlépe telefonicky, případně e-mailem).
• Pokud se bez omluvy nedostavíte na konzultaci a nekontaktujete pracovníka/pracovnici nejpozději do 14 dnů, považujeme naši spolupráci za ukončenou. Pokud budete mít zájem v budoucnu o znovunavázání kontaktu, můžete se na nás znovu obrátit.

 

Základní pravidla

Poradenství většinou trvá pár sezení (obvykle 1-5 – dle potřeby klienta). Zaměřuje se na řešení aktuální situace klienta, konkrétní kroky, postupy a doporučení, které by měly vést ideálně k abstinenci, případně kontrolovanému užívání, a změně životního stylu. Obsahem poradenských sezení tak může být např. zmapování rizikových situací a hledání způsobů, jak je zvládat, naučit se pracovat s bažením, naučit se „říkat ne“, nalezení nového naplnění volného času atp.

Krátkodobé poradenství je vhodné pro ty, u nichž není ještě rozvinutá těžká závislost, jsou vysoce motivovaní a případně již sami začali na změně pracovat a potřebují se pouze ujistit, že postupují správným směrem.

Někdy se během poradenských sezení může ukázat, že problém s užíváním/hraním je komplikovanější, hlubší, případně se objeví další osobní či psychické potíže, které člověk potřebuje řešit. Potom je na místě dlouhodobější terapie, individuální či skupinová, případně pobytová léčba.

Nabízíme také možnost konzultace přes aplikaci Skype (volání, videovolání, chat). Nejsme on-line, na konzultaci je nutné se domluvit předem buď na e-mailu terapie.jmk@podaneruce.cz nebo na tel. 778 486 355 (i sms). Skype jméno: ambulance.elysium

Skupinová psychoterapie probíhá pravidelně každý týden v určeném čase za účasti několika klientů a dvou terapeutů po dobu několika měsíců. Pro vstup do skupiny musí každý klient absolvovat vstupní pohovor, na jehož základě se posuzuje vhodnost skupinové psychoterapie pro daného klienta, jeho motivace a očekávání.

Obsahem skupinových sezení je obvykle to, „s čím kdo přijde“, tj. klienti mají prostor otevřít problém, který aktuálně řeší. Někdy může být skupina zaměřena tematicky či na využití různých psychoterapeutických technik (arteterapie, imaginace, práce s tělem atp.).

Výhodou skupinových sezení je možnost dostat zpětnou vazbu nejen od terapeutů, ale i od ostatních klientů, sdílet zkušenosti, co komu pomáhá, ale i získat psychickou podporu v abstinenci či obtížných životních situacích.

V současné době fungují tyto skupiny:

• Podpůrná terapeutická skupina pro hráče, gamblery a sázkaře se koná každé úterý od 18 hodin. Do skupiny je možné kdykoli se přidat. Pro účast je třeba absolvovat vstupní pohovor.
• Terapeutická skupina pro uživatele návykových látek a hráče se koná každý čtvrtek v 17:30 hodin. Skupina běží od září do ledna a od února do června. Přidat se ke skupině je možné vždy před zahájením a v průběhu prvního měsíce konání. Pro účast na skupině je třeba absolvovat vstupní pohovor.
• Podpůrná skupina pro rodiče a blízké uživatelů návykových látek a hráčů probíhá v předem stanovené pondělky od 18 hodin. Při zájmu o účast na ní nás kontaktujte na naší obecné lince: 778 486 355.
• Pro-Dialog nabízí pomoc zorientovat se ve Vaší situaci – při úvahách jak dál s užíváním drog, alkoholu nebo hraním. Setkání se koná každé úterý a čtvrtek v 14:30. Na skupinu není třeba se objednávat.

Pro bližší informace a možnost připojení k jednotlivým skupinám nás neváhejte kontaktovat.

Pro – Dialog je nejnízkoprahovější službou Terapeutického centra. Může na ní přijít kdokoliv starší 16 let bez předchozího objednání či doporučení. Na Pro – Dialogu naleznete bezpečný prostor pro společné rozhovory o potížích s alkoholem, s drogami nebo se sázením. Pro – Dialog je vhodný také pro ty, kteří se chtějí zorientovat ve své situaci a zjistit, zda už mají v těchto oblastech problém. Je zde také možnost řešit Vaše aktuální potíže. Je možnost probrat s terapeutem Vaši situaci a zároveň slyšet jak se se svými obtížemi vypořádávají jiní klienti. Pro – Dialog také nabízí možnost sdílet, jak se Vám daří a co dělat dál. Můžete zde získat nebo upevnit své rozhodnutí změnit nevhodné návyky v podpůrném prostředí lidí se obdobným cílem. Také zde můžete získat představu, jaká forma léčby by pro Vás mohla být vhodná. Pro – Dialog může být určitou vstupní branou do Terapeutického centra, pro ty klienty, pro které je vhodný ambulantní program. Jiní klienti zde dostanou informace, které formy léčby či služby pro ně mohou být vhodnější.

Služba je také určena pro blízké osob se závislostmi, pro které soužití s osobou se závislostí může být náročné a nemusí vědět, jak se vzniklou situací naložit. Mohou například chtít svým blízkým pomoci, ale třeba netuší jak. V rámci Pro – Dialogu se o našich službách mohou dojít informovat i lidé z jiných organizací, pro jejichž klienty, naše služby mohou být užitečné.

Pro – Dialog se koná každé úterý a čtvrtek od 14:30 do 16:00 (kromě státních svátků). Vstup je možný nejdříve 15 minut před začátkem. K navštěvování Pro – Dialogu se není třeba objednávat. Stačí ve stanovený čas přijít do Terapeutického centra Podaných rukou, které sídlí na adrese Hilleho 5 v Brně.

Intenzivní péče představuje specifickou formu pomoci pro ty z klientů, kteří chtějí zvládnout akutní či krizovou fázi při léčbě své závislosti. V rámci intenzivní péče, je možné setkávat se v kratších intervalech – tedy vícekrát do jednoho týdne. V tomto krizovém období je klientovi ze strany terapeuta poskytnuta podpora při vytváření konkrétních krátkodobých kroků k tomu, aby mohl začít postupovat k novému životu bez drog. Klient prostřednictvím intenzivní péče dostává konkréní nástroje, které mu mohou pomoci se zvládáním aktuálně tíživých a krizových oblastí s cílem stabilizovat jeho situaci.

Do intenzivní péče je možné nastoupit již při prvním kontaktu s terapeutickým centrem, pokud je Vaše situace akutní či silně tíživá a žádá si intenzivnější podporu. Také je možné do intenzivní péče přejít v rámci déledobé individuální terapie, pokud se situace ve Vašem životě zhorší nebo budete procházet krizovým obdobím.

Pokud jste rodič, partner, příbuzný či přítel, a potýkáte se u svého blízkého s problémem spojeným s užíváním, pak můžete navštívit skupinu pro rodiče a blízké. V této podpůrné skupině se Vám dostane psychické podpory nebo nového pohledu na Vaši situaci. Zjistíte zde, jak se s podobnými problémemy vypořádávají lidé v jiných rodinách a můžete tak získat inspiraci pro svou vlastní situaci. Dozvíte se praktické rady a způsoby, jak svým blízkým účinně pomoci a jak zároveň nezničit sami sebe.

Skupina pro rodiče a blízké osob se závislostmi běží v podnělky od září do listopadu 2018. S tím, že jde o uzavřený běh do kterého aktuálně nenabíráme nové členy. Nový běh skupiny začne v listopadu či lednu roku 2019, podle množství zájemců. Na skupinu nově dochází také rodič, který zvládl závislost svého dítěte a jehož zkušeností se můžete inspirovat.

Poradenství pro osoby blízké je obvykle jednorázovým setkáním, ale může proběhnout i vícekrát. Poradit se přicházejí obvykle sami rodinní příslušníci uživatele v situaci, kdy mají podezření nebo již zjistili, že jejich blízký zneužívá psychoaktivní látky či hraje/sází.

Jsou většinou zaplaveni vlnou smíšených emocí jako je vztek, zklamání, lítost, a bezradností, jak se situací naložit. Na poradenském sezení mají prostor tyto emoce ventilovat a poradit se ohledně toho, co nyní mohou sami dělat pro dotyčného uživatele, ale i pro sebe.

Snažíme se vést blízké k ujasnění si toho, zda mají dostatečnou kapacitu (psychickou, finanční aj.) uživateli pomoci a jak to udělat. Cílem pak může být stanovení si svých hranic a nastavení pravidel vůči uživateli.

            Do našeho terapeutického centra často chodí klienti se závislostí i jejich blízcí s určitou představou o tom, co to závislost je. Podle mého je poměrně zásadní otázkou, kterou si naši klienti mohou položit, je zda je závislost nemocí či nikoliv. Odpověď na tuto otázku může totiž do značné míry ovlivňovat jednak to, jak se k dotyčnému se závislostí lze stavět, ale i to, jak se bude závislost jako taková projevovat a jakou moc bude nad dotyčným mít.

Závislosti jsou dnes zařazeny odbornou komunitou mezi duševní poruchy. Díky zařazení závislostí mezi duševní poruchy došlo ke snížení předsudků vůči lidem se závislostmi a závislým se tím mohlo také ulevit od určitých pocitů viny. Člověk se závislostí si teď například může říct: „Za své chování nemůžu, jsem přece nemocný“. Na druhou stranu se pohlížením na závislost jako na nemoc často opomíjí psychologické a společenské vlivy, které jsou obvykle součástí závislosti. Problematické může být, když si klient představuje závislost jako jakousi biologicky danou nemoc. Z terapeutického i praktického pohledu je zde totiž potíží, že je pak se závislostí náročnější pracovat nebo se jí dokonce zbavit. Člověk se závislostí se vůči ní může vnímat jako slabý a bezmocný a může si kvůli této své představě odebírat zdroje na vyřešení své situace. Podobně mu do jisté míry můžou odebírat zdroje i lidé v jeho okolí, když na něho jako na bezmocného v tomto směru budou nahlížet. Zdá se mi, že užitečnější i praktičtější může být, stavět se do pozice, ve které závislosti mohu čelit a nějak se s ní vypořádat.

Pokud přistoupíme na myšlenku, že závislost je skutečně nemocí, může být užitečné dívat se na ni trochu jinak než na klasické nemoci, jako je třeba na chřipka nebo cukrovka. Závislost jako taková totiž vždy představuje (mimo jiné) určitou formu často se opakujícího chování. To jak se chováme je mnohem více v naší moci a můžeme to ovlivnit mnohem snadněji než to jestli onemocníme. Závislost není možné „získat“ bez vlastního přičinění, jak tomu u některých klasických onemocnění může být. Mezi klienty se často setkáváme s tím, že berou závislost jako závažné a těžké onemocnění, kterého se v podstatě nikdy nebudou moci tak úplně zbavit. Uvažují o tom, že ve chvíli, kdy by se po letech abstinence dotkli dané látky, opět by do toho spadli. Vůbec nechci vyvracet, že to tak v některých případech nemůže být. Na druhou stranu se řada lidí dokázala ze závislosti vymanit vlastními silami, někdy bez jakékoliv podstoupené léčby a po nějakém období či životní změně, jakoby pro ně přestávala závislost být tématem. Někteří z těchto například dříve závislých na alkoholu si dnes dokonce mohou s kamarády jednou za čas zajít na skleničku a nevede to u nich k znovu propuknutí závislosti. V tohoto směru se tedy tak trochu nabízí otázka, zda podoba a závažnost závislosti dotyčného není do jisté míry ovlivněna jeho vlastní představou o ní. Pokud tomu tak skutečně je, bylo by možná dobré svůj postoj k závislosti volit obezřetně.

V terapeutickém centru pracujeme i s blízkými lidí se závislostmi. Poradenství pro osoby blízké je obvykle jednorázovým setkáním, ale může proběhnout i vícekrát. Poradit se přicházejí obvykle sami rodinní příslušníci uživatele v situaci, kdy mají podezření nebo již zjistili, že jejich blízký zneužívá psychoaktivní látky či hraje/sází.

Jsou většinou zaplaveni vlnou smíšených emocí jako je vztek, zklamání, lítost, a bezradností, jak se situací naložit. Na poradenském sezení mají prostor tyto emoce ventilovat a poradit se ohledně toho, co nyní mohou sami dělat pro dotyčného uživatele, ale i pro sebe.

Snažíme se vést blízké k ujasnění si toho, zda mají dostatečnou kapacitu (psychickou, finanční aj.) uživateli pomoci a jak to udělat. Cílem pak může být stanovení si svých hranic a nastavení pravidel vůči uživateli.

Níže naleznete několik obecných doporučení, jak se k člověku se závislostí stavět a jak mu pomoci.

Pro blízké osob se závislostí

Je vždy těžké se smířit s tím, že jeden z našich blízkých je ve svízelné situaci, kterou možná již není schopen sám zvládnout. Je však třeba myslet také na sebe, jelikož mnohdy důsledky chování jednoho člověka se závislostí mohou stejně tak postihnout i osoby jemu blízké. Ty osoby, které se mu celou dobu snažili s jeho problémem pomoci nebo naopak na ně dolehly konečné důsledky jeho závislosti.

V této sekci Vám chceme nabídnout rady a doporučení, jak jednat s člověkem, jenž má problém s užíváním drog, s pitím alkoholu či s hazardním hraním, tedy, jak pomoci jemu i sobě.

Pro blízké osob se závislostí může být užitečné vyzbrojit se informacemi o tom, co závislost obnáší a jak se k blízkému se závislostí stavět. Pro rodiče dětí, které užívají drogy je na tomto odkazu volně přístupná příručka určená právě pro blízké uživatelů drog.

Často kladené otázky

Když zjistíte, že někdo ve Vašem okolí užívá drogy, problémově pije, hraje anebo sází, nemusíte to chápat a pravděpodobně nevíte, co s tím. Závislost je pro okolí často nevysvětlitelný fenomén a rozumem a logikou se velmi těžko chápe, proč to můj syn, moje dcera, můj partner, moje partnerka nebo muj rodič dělá. V dalších kapitolách se můžete dočíst, jak se závislý chová, a zkusíme Vám nabídnout vodítka, jak se v dané situaci zachovat.

Jak se chová člověk se závislostí

Velmi častá otázka, kterou slýcháváme, je: Jak můžu nebo jak jsem mohl/a poznat, že je můj blízký závislý?

Bohužel na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Existují některá vodítka, podle kterých můžete poznat, že se něco děje, ale těžko říci, zda jde opravdu o hraní nebo Váš blízký užívá například návykovou látku anebo má třeba i další jiné problémy:

– lhaní

– chybí peníze

– pozdní příchody, nedokáží vysvětlit, kde trávili čas

– nervóznost, úzkosti

– nespolehlivost, nedodržování dohod a slibů

– úbytek na váze, zvýšená potřeba spánku

Pokud by se Vám zdálo, že stejné „příznaky“ může mít například i nevěra partnera, tak to tak opravdu je. To, co dokážete poznat, je fakt, že je něco špatně.

Co můžete čekat od partnera/partnerky, pokud zjistíte, že je závislý?

Značná část osob se závislostí lže, mlží nebo nesdělují všechny informace o tom, co se děje. Nemusí to dělat jen proto, aby Vám ublížili, ba naopak často chtějí ušetřit své blízké toho, aby se trápili. Také se stydí a nejsou schopni přijmout důsledky svého jednání. I když svému blízkému věříte, nedělejte takové kroky, které mohou ohrozit Vás. Důvěra se lehko ztrácí a těžko buduje a toto bude jistě velká zkouška.

Užívání drog, pití alkoholu, hraní nebo sázení je opakující se činnost, na kterou je člověk zvyklý a nějak mu funguje. Proto pokud člověk se závislostí nebude nucen k tomu, aby toto chování změnil, nemá moc důvodů jej změnit. Každý tento důvod potřebuje jinak silný. Někomu stačí již to, že nemá tolik času na rodinu, ničí si zdraví a přichází o peníze, někdo potřebuje exekuci, ztrátu rodiny nebo práce.

Jak se chová abstinující člověk

Pokud se Váš blízký rozhodl skončit s užíváním drog, pitím alkoholu, hraním/sázením, rozhodl se, že udělá významnou změnu ve svém životě. A to není snadné. Je potřeba se připravit na to, že jedna změna, často takováto významná, ovlivní i další oblasti života.

Udělat takovou závažnou změnu není jednoduché zvládnout a ustát. Váš blízký může být pod tlakem, nervózní, podrážděný nebo bez nálady. Nebo se mu mohou střídat nálady plné nadšení a optimismu s pocity beznaděje a nevěření si. Každý to může mít trochu jinak.

Změny se nemusí týkat jen užívání drog, pití alkoholu či hraní, možná přijdou i změny, které nečekáte a které Vám nebudou úplně vyhovovat. Je důležité spolu hodně mluvit a domlouvat se, co je jinak a jak spolu teď žít a vycházet.

Jak můžu pomoci

Všechny níže popsaná doporučení by se dala shrnout pod jedno souhrnné:

Když neužíváš drogy, nepiješ alkohol, nehraješ, budu tě podporovat. Když užíváš, piješ či hraješ, chráním sebe a nemůžeš ode mě podporu očekávat.  

Dalším kouzelným slovem, které se bude v dalších řádcích neustále opakovat je KOMUNIKACE. Bez ní je to často těžké. Ale ani komunikace není vždy samozřejmá a jednoduchá. Pokud bude něco drhnout, nebojte se obrátit na odborníky. Od toho tu jsme, abychom Vám pomohli najít novou cestu k sobě a k tomu, jak začít znovu.

Pokud to je možné, věřte svému blízkému. Na druhou stranu, pokud máte pochybnosti, máte právo se ptát a chtít vědět, co se děje. Najít v tomto rovnováhu není jednoduché a je potřeba o tom komunikovat a najít si cestu.

Je pochopitelné, že nějaký čas nebudete věřit, že Vám blízký opět nelže. Máte právo ho namátkově zkontrolovat. A pravděpodobně to bude i z druhé strany chápáno. Vše má ale své meze. Zkuste se vžít do svého patrnera/své partnerky, dítěte nebo rodiče. Kontrola nesmí překročit hranice vnímané jako neakceptovatelné a neudržitelné. Pak mohou být kontroly a neustálé otázky, zda jsem hrál, spíše kontraproduktivní. Chce to trpělivě najít vzájemnou rovnováhu vzájemných hranic, pravidel a respektu.

Držte jasná pravidla a dohody, to samé vyžadujte i od blízkého se závislostí. Nebojte se velmi konkrétně domlouvat pravidla společného fungování, co očekáváte a potřebujete. Takováto pravidla můžete klidně i sepsat. Ujistěte se, že všichni víte, na čem jste se přesně dohodli. Obě strany musí souhlasit. Zkuste, jak budou pravidla fungovat a klidně je časem upravujte dle potřeby. Vždy ale znovu komunikujte o tom, zda jsou jasná, srozumitelná a zda s nimi všichni souhlasíte.

Nevyčítejte, co bylo. I když je to někdy těžké se nevracet k tomu, co bylo a zranilo nás, určitě není nutné neustále vyčítat minulost. Vyříkejte si to, domluvte se, co to pro Vás teď znamená a co očekáváte.

Připravte se na to, že některé věci budou možná jinak. Vás blízký při své léčbě bude pravděpodobně dělat některé změny ve svém životě, minimálně bude trávit trošku jinak volný čas. Každý to má trochu jinak. Někomu se život moc nezmění, ale někdo další při léčbě potřebuje a chce udělat větší změny ve svém životě. Někdy není lehké se s tím smířit i pro rodinu a blízké. Bavte se o tom, co se děje.

Pokud byste měli nějaké další dotazy, neváhejte se na nás obrátit.

Co by měli manželé/manželky (partneři/partnerky, blízcí) udělat, když mají doma člověka se závislostí:

·         Myslet na sebe:

• Myslet na své duševní zdraví – cvičení, plávání, relaxování, jóga. Důležité je nezapomínat na potřebný odpočinek a rozptýlení, vyhýbat se alkoholu a jiným návykovým látkám, a to zejména v obtížných životních situacích.
• U hazardního hraní a sázení může být užitečné oddělit finance či nabídnout partnerovi/partnerce možnost spravování jeho peněz.

·         Síť sociálních vztahů jako forma pomoci

– přesto, že doma máte člověka se závislostí, svůj život omezovat nijak nemusíte. Naopak, pokud Vám to Váš čas dovolí, můžete svůj den obohatit i o nové aktivity či nové lidi. Takovým postojem můžete svůj život udělat aspoň o něco snesitelnějším. Za to, co se děje u Vás doma, se nestyďte, je zbytečné něco tajit, v každé rodině se vyskytuje něco, co je pro ní nepříjemné, citlivé.

·         Láska, která má svá jasná pravidla

– i když člověk se závislostí působí rodině velké problémy, je možné dávat mu najevo, že jí na něm záleží a že ho mají příbuzní rádi. Ne však tím, že ho rodina bude podporovat například tím, že za něj bude řešit jeho problémy spojené s užíváním drog, pitím alkoholu, hraním či sázením. Žehlením problémů či placením dluhů dotyčného se situace člověka se závislostí na čas uspokojí ale z dlouhodobého hlediska to jemu ani jeho rodině neprospěje. Právě naopak, rodinný problém se bude točit pořád dokola, protože dotyčný se závislostí bude mít o důvod méně proč své závislostní chování měnit.

·         Jak získat spojence

– člověk se závislostí nezřídka putuje od jednoho příbuzného ke druhému. Proto čím dříve se v rodině dohodnou na pravidlech a čím z více stran pocítí dotyčný tlak ke změně, tím má větší naději na vyléčení. Nespokojte se však jen se slibováním, ale požadujte i reálné kroky, případně mu pomozte je uskutečnit (změna životního stylu, léčba, spravování peněz atd.).

·         Co když hrozí sebevraždou

– nejlepší odpověď v takovém případě je, že mu navrhnete nebo zprostředkujete psychologickou nebo psychiatrickou pomoc. Neberte to však tak, že se manžel/ka chce zabít proto, že se s ním chcete např. rozvést. V případě, že nepřestane brát drogy, pít alkohol či hrát, tento krok by pravděpodobně udělal/a i bez rozvodu.

·         Životní styl v prevenci i při léčení

– partnerce nebo partnerovi můžete říct, co se Vám na jeho způsobu života líbí a co ne a při vhodných příležitostech mu to můžete opakovat. Mezi bezpečné trávení volného času patří výlet, návštěva kvalitních přátel, koupání, pěstování nějaké přitažlivé společné záliby atd.  Tyto způsoby můžete partnerům navrhnout a i kdyby se do nich nezapojili, má to svoji cenu aspoň pro Vás.

·         Profesionální léčba pro partnery a partnerky osob se závislostí

– když se člověk se závislostí rozhodne pro léčbu, je potřeba této situace hned využít, protože takovéto odhodlání nemusí trvat dlouho. Nezapomínejte však ani na sebe a vyhledejte odbornou pomoc i pro sebe. Může to být právní poradna, manželský poradce, psychoterapie, linka telefonické pomoci, centrum krizové intervence atd. Volba druhu pomoci závisí na Vašich potřebách a preferencích.

·         Lidé se závislostí a jejich děti

– dítě si může nesprávně spojit napětí v rodině se svým špatným prospěchem nebo s tím, že neuklízí. Tímto v něm narůstají pocity viny, což je velmi nebezpečné. Dítě musí vědět, že problémy mezi dospělými nevznikly jeho vinou. Také není vůbec vhodné udělat si z dítěte spojence proti tatínkovi/mamince, který/á má problém se závislostí. Úlohu špatně fungujícího rodiče mohou částečně převzít prarodiče, tety a strýcové nebo rodinní přátelé, či jiná osoba. Dítě by mělo vědět, že atmosféra v rodině je předvídatelná (např. v určitou hodinu bude připraveno jídlo, bude se pamatovat na oslavu jeho narozenin, večer se nezapomene na pohádku na dobrou noc).

Když je závislé moje dítě*

Pro rodiče dětí, které užívají drogy je na tomto odkazu volně přístupná příručka určená právě pro blízké uživatelů drog.

Doporučení pro rodiče:

• Získejte si informace, díky kterým lépe pochopíte dítě a můžete tak efektivněji jednat.
• Buďte si vědomi svých možností. I když mladý člověk se závislostí může pohrdat názory rodičů, nedokáže se ještě o sebe postarat. V tom spočívá Vaše síla. Dítě by mělo pochopit, že je jiné, když mu poskytujete péči s tím, že se chová rozumně a mezi tím, když mu ji dáváte, ale nechová se rozumně. Důležité je, aby dítě pochopilo, že skutečná samostatnost předpokládá schopnost postarat se o sebe.
• Dítě nad 18 let by si mělo uvědomit, že Vy nejste povinni starat se o něho. A to zejména v situaci, kdy nepřispívá na domácnost. Měli byste si to uvědomit jak Vy, tak i Vaše dítě. Pokud dítě nechodí do školy, nemáte již vyživovací povinnost.
• Vneste do finančního hospodaření dítěte systém. Pokud hraje nebo hrozí, že by peníze utratilo za drogy či alkohol nedávejte mu větší obnos peněz. Když má dítě vlastní peníze, trvejte na tom, že budou přicházet na účet, s kterým budete moci disponovat pouze Vy.
• Vytvořte zdravá rodinná pravidla. Dítě by mělo znát důsledky svého konání. Mělo by to vést k tomu, že dítě bude vědět, jaké důsledky bude mít jeho chování. Z  toho by měla být jasná výhoda přijatelného chování.
• Předcházejte nudě a počítejte s tím, že v prvním období, kdy dítě bude přestávat brát drogy, pít alkohol či hrát, budete s ním muset být častěji, víc se zajímat o to, co dělá, s kým je, jaký je jeho denní harmonogram.
• Pomozte dítěti odpoutat se od nevhodné společnosti. Je to velmi důležitý prvek. Pokud dítě tvrdí, že si s přáteli chce jenom popovídat, je velmi pravděpodobné, že lže nebo podceňuje riziko nebezpečí.
• Posilujte sebevědomí dítěte. Je třeba najít rovnováhu mezi kritikou a respektem vůči dítěti (např.: „nelíbí se nám, že užíváš drogy/hraješ hazardní hry“ – „vážíme si tě jako člověka a záleží nám na tobě“). Stejně důležité je oceňování drobných pokroků a změn k lepšímu. Můžete se přitom zaměřit na silné stránky dítěte, které mělo předtím, než začalo být závislé.
• Spolupracujte s dalšími dospělými (taky s prarodiči a další širší rodinou, se školou, příp. s jinými institucemi). Rodiče by se měli umět dohodnout na jednotné výchově problémového dítěte. Smyslem takového přístupu je zabránit vzniku koalicí s jedním z rodičů. Výsledkem je totiž pomsta oběma rodičům.
• Nezletilého nemůžete vyhodit, ale nemusíte se jím nechat okrádat. Často až vážně míněná hrozba ústavní výchovy nebo hrozba ohlášení krádeže v domácnosti na policii můžou přimět dospívajícího, aby souhlasil s léčbou.
• Buďte pro dítě pozitivním modelem. Je důležité, abyste zůstali v tělesné i psychické pohodě a měli kvalitní zájmy. Pamatujte na to, že rodič upnutý na problémové dítě může být lehkým soustem a objektem manipulace.
• Neváhejte vyhledat odbornou pomoc pro dítě i pro sebe. Nabízejí se poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, linky telefonické pomoci, centra krizové intervence atd. Velmi důležité je uvědomit si, co by bylo Vaší největší starostí, kdyby bylo dítě v pořádku.
• Ve vztahu s dítětem zvolte princip lásky, která v sobě zahrnuje aspekt laskavosti a zároveň pevných hranic (v literatuře možno najít pod pojmem „tvrdá láska“).

*dítětem je spíše míněn nezletilý jedinec

Nastavení pravidel

Mnohdy se stává, že v rodinách, kde je tato problematika aktuální, chybí pevné hranice, mantinely, kterých by se jak člověk se závislostí, tak příbuzní (blízcí) mohli chytit. Proto zde nabízíme příklady, jak by mohly vypadat pravidla u Vás. Můžete se nimi inspirovat nebo je přímo využít:

„Moje dveře jsou kdykoliv pro tebe otevřené, pokud jsi „čistý/á“, ne v případě, že bereš drogy/piješ alkohol/hraješ.“

„Rád/a tě podpořím radou i činem ve všem, co je dobré pro tebe a pro tvoje zdraví, ne však v užívání drog/pití alkoholu/hazardu.“

„Pokud budeš chtít něco udělat proti užívání drog/pití/hraní, rád tě podpořím. Jsem také připraven/a jít s tebou do terapeutického centra anebo se účastnit setkání příbuzných uživatelů drog/alkoholiků/hazardních hráčů. Budu mluvit o všem.“

„Pokud si to přeješ, budu s tebou udržovat kontakt, s tvým lékařem nebo s tvým poradcem v oblasti léčby závislosti.“

„Nemám žádnou chuť na lži, říkej mi, prosím, pravdu. Nebudu trpět tvé podvádění nebo dokonce okrádání.“

Kromě pravidel je také neméně důležité přispívat k tomu, aby k nechtěnému chování víc nedocházelo, resp. aby se v budoucnu eliminovalo. I když máte do jisté míry omezené možnosti, můžete podpořit partnera/ku v nových vzorcích jeho chování a to zejména v začátcích práce na sobě, kdy si člověk se závislostí mnohé věci nemusí uvědomovat. Vy ho však svými reakcemi můžete správně nasměrovat.

Doporučuje se:

• Nechránit před důsledky jeho chování
• Ukazovat na souvislost nepříjemných prožitků a užívání drog/ pití alkoholu/ hazardu
• Přestat domlouvat, přesvědčovat a zanechat vzorec vzájemného obviňování
• Opakovat konstatování, jak nám chybí přítomnost dotyčného při příjemných aktivitách
• Otevřeně mluvit o vlastních i rodinných omezeních, která užívání drog/ pití/ hraní doprovázejí, a vyjadřovat nespokojenost a touhu po změně
• Umět vhodnou formou vyjádřit hranice své tolerance a říci, jak se zachováme v případě pokračování závislostního chování
• V neposlední řadě pochopit, přijmout a naučit se strategie, které bližního mohou dostat do programu odborné péče